V aktuálním díle našeho seriálu Správně nastavené životní pojištění se budeme tentokrát věnovat riziku pracovní neschopnosti. Jedná se o jednu z nejčastějších životních situací, při níž musíme řešit výpadek pravidelných příjmů, a do této situace se už dostal téměř každý pracující. Jak toto riziko správně podchytit v životní pojistce a na co si dát pozor při uzavírání smlouvy, se dočtete v dnešním článku.
Do pracovní neschopnosti se občas dostane každý pracující a ani při sebelepší péči o své zdraví tomu nelze úplně zabránit – každý je občas pár dní nachlazený, nebo ho v zimě skolí chřipka, stane se mu úraz, žena má rizikové těhotenství anebo si někdo jen musí nechat vytrhnout osmičky a už je z toho několikadenní pracovní neschopnost. Při pracovní neschopnosti dochází k poklesu příjmu zaměstnance zhruba o 40 % a u OSVČ to bývá i 100 %, což jsou poměrně alarmující čísla, pokud například splácíme hypotéku nebo financujeme domácnost s malými dětmi a manželkou na rodičovské.
Jak pojištění pracovní neschopnosti vypadá? Pojištění pracovní neschopnosti se týká nemožnosti vykonávat práci ze zdravotních důvodů, netýká se to situace, že jsme nezaměstnaní nebo např. na rodičovské/mateřské dovolené. Pojistná částka by měla odpovídat příjmům (případně výdajům – podle toho, jaké jsou naše požadavky na zajištění v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti) vyděleným do denní dávky (tedy např. 15 000 Kč/ 30 dní = 500 Kč/den). V případě, že máme vytvořenu dostatečnou finanční rezervu, není nutné, abychom měli pojištěnu krátkodobou pracovní neschopnost, ale postačí nám sjednat si toto pojištění s karenční dobou např. 56 dní a více (tj. doba, která musí uběhnout, než začne být vypláceno pojistné plnění).
U zaměstnanců se pojišťuje jen rozdíl mezi potřebnou denní dávkou a dávkou vyplácenou od ČSSZ. U OSVČ pojišťovny často zkoumají maximální možnou hranici pojistné částky podle výše příjmů dle daňového přiznání. Proto by si OSVČ měli vybírat pojišťovnu, kde je limit pojistné částky dostatečný z pohledu jejich skutečného, nikoliv přiznávaného příjmu.
Nastavení pojistné částky záleží nejen na tom, zda jste zaměstnanec či OSVČ, ale také zda jste OSVČ, který si hradí nemocenské pojištění, nebo OSVČ, který si nemocenské pojištění nehradí. Zaměstnanci většinou nepotřebují tak vysoké pojistné částky u pracovní neschopnosti, protože je jim větší část hrazena od zaměstnavatele a ČSSZ. Tohle riziko by měli mít správně nastavené zejména OSVČ, protože byť by si hradili nemocenské pojištění, není částka vyplácená ČSSZ dostatečná.
Na co si dát pozor?
V uzavírané smlouvě životního pojištění je potřeba podrobně prostudovat rozsah pojištění, tedy výluky. Měli bychom se zajímat, zda pojišťovna vyplácí pojistné při pracovních úrazech anebo při rizikovém těhotenství – obojí totiž představuje častou výluku a k nim se dále řadí i psychická onemocnění, onemocnění zad a kloubů či úrazy při rizikových aktivitách. Stejně jako u pojištění invalidity (jak jsme uváděli v přechozím článku), i v tomto případě platí, že pojišťovna bude chtít znát náš zdravotní stav před počátkem pojištění – z toho pak mohou být odvozeny další výluky.
Při uzavírání životní pojistky je určitě na místě podrobně číst smlouvu, ale stejně tak je důležité podrobně přiznat aktuální zdravotní stav a se zdravím související návyky i zlozvyky. Pokud byste k tomuto tématu měli jakékoli otázky, obraťte se na naše finanční poradce.