Současná situace přiměla řadu z nás k zamyšlení nad naší finanční situací, neboť vzhledem k trvající koronavirové pandemii jsme se mohli ocitnout na hraně svých finančních možností. Nejen v tomto případě nám ale mohou pomoci dostatečné finančních rezervy, jejichž význam je pro “zdravé” fungování našich rozpočtů opravdu významný. Na podzim proběhla anketa Asociace finančních poradců ČR na téma Finanční rezervy, která ukázala zajímavé výsledky, a na ty se zaměříme v našem dnešním článku.
V úvodu jistě stojí za připomenutí k čemu má taková finanční rezerva sloužit a jaké je její optimální nastavení. Finanční rezervy nás mají chránit před nenadálými výkyvy jak na straně příjmů (ztráta zaměstnání, dlouhodobá pracovní neschopnost), tak na straně výdajů (porouchané auto, porouchaná myčka, pračka, lednička, zvýšené náklady na zdravotní péči apod.). Podle nás by optimální finanční rezerva měla pokrýt alespoň šestinásobek nezbytných měsíčních výdajů (tedy náklady na jídlo, domácnost, bydlení vč. splátek úvěrů, dojíždějí do práce, školné dětí apod.). Pro správně nastavenou finanční rezervu je tedy nutné mít alespoň základní přehled o pravidelných měsíčních výdajích (pomoci nám mohou i mobilní aplikace, o kterých jsme psali v našem dřívějším článku). Ideálním produktem pro uložení finanční rezervy je běžný či spořicí účet. Na těchto účtech by ale nemělo být uloženo více finančních prostředků než je optimální výše rezervy, protože peníze zde rychle ztrácejí svoji hodnotu kvůli nulovému zhodnocení a inflaci.
Výsledky ankety o finančních rezervách nás mile překvapily. Z ankety vyplynulo, že 22 % respondentů by ze své finanční rezervy vyžilo alespoň 6 měsíců, 47 % dokonce i déle. 23 % dotazovaných má rezervu dostatečnou na 3 měsíce a jen 8 % nemá odpovídající rezervu ani na více než 1 měsíc. V návaznosti na správné nastavení finanční rezervy pak převažují běžné či spořicí účty jako produkty, kde své rezervy uchováváme. Stále je ale mezi respondenty patrný zájem o “klasické” spořicí produkty jako jsou stavební spoření či penzijní spoření. Alespoň základní přehled o struktuře svých výdajů a jejich výši má necelých 47 % respondentů. 12 % si pak o svých pravidelných výdajích vede podrobné statistiky. Naprostá většina všech dotazovaných se shodla, že otázka finančních rezerv jim byla známá i před koronavirovou pandemií. Nelze tedy jednoznačně říct, že o svých rezervách začali přemýšlet jen s ohledem na situaci kolem šíření nákazy Covid-19.
Proč vlastně stojí za to, zamyslet se právě nyní nad finančními rezervami? Nejen proto, že následky protiepidemiologických opatření mohou na velkou část z nás teprve dolehnout, nestalo-li se tak již doposud, ale hlavně před sebou máme finančně nejnáročnější období celého roku - vánoční svátky.
A co vy? Máte přehled o svých finančních rezervách? Pokud ne, je období nového roku jistě ideálním okamžikem na změnu.