V našem dnešním článku navážeme na téma z toho předchozího- Jak zabezpečit nejen své finance pro případ úmrtí?. Víte o tom, že lze u řady finančních produktů nastavit, aby se např. naspořené peníze nestaly součástí dědického řízení? Jak dosáhnout toho, aby peníze z investic dostala v dědictví konkrétní osoba? Jak přistoupí banka k úmrtí klienta v případě splácení hypotéky? O tom všem se dočtete níže.
Některé “klasické” finanční produkty, jako jsou např. životní pojištění, doplňkové penzijní spoření, či penzijní připojištění, počítají i se situací, kdy klient zemře. Peníze vyplacené z těchto smluv pozůstalým se nemusí vždy stát součástí dědického řízení. Je tedy možné se k naspořeným finančním prostředkům, či pojistnému plnění dostat ještě před ukončením celého dědického řízení. To může tedy výrazně zrychlit možnost pozůstalých nakládat s penězi, zejména v případě, kdy mají sloužit v takové situaci k překlenutí složitého období např. při úmrtí hlavního živitele rodiny. Chceme-li této možnosti využít, je nutné při sjednávání smlouvy, nebo během jejího trvání, uvést konkrétní osobu, která má na výplatu finančních prostředků nárok. U životního pojištění se jedná o institut tzv. obmyšlené osoby. U penzijních produktů je nutné uvést tzv. určenou osobu. Nejsou-li ve smlouvě tyto osoby přímo zmíněny, stávají se finanční prostředky automaticky součástí dědického řízení. To může probíhat buď na základě závěti, nebo zákonnou formou dle dědických skupin.
Bohužel ne u všech spořicích či investičních finančních produktů je možné, aby se takto uložený majetek klienta nestal automaticky součástí dědického řízení. U jakéhokoliv investičního produktu, jako i např. u stavebního spoření, spořících účtů či termínovaných vkladů, musí klient na rozdělení svého majetku myslet už během života. Ideálně formou předem připravené závěti. Pokud závěť neexistuje, bude majetek klienta rozdělen dle dědických skupin. Ovšem pozůstalí by se měli připravit na to, že vyřízení celého dědického řízení může zabrat klidně rok i více.
Do dědického řízení nevstupují jen naše aktiva – naspořený majetek, ale také pasiva – tedy úvěry, dluhy a hypotéky. Stejná situace je i zde. U těch rovněž není přímo v produktu možné určit, komu by náš dluh připadl (nefiguruje-li v úvěru ještě osoba spoludlužníka). Chceme-li, aby naše dluhy po naší smrti připadli konkrétní osobě, měli bychom opět včas myslet na správně vyhotovenou závěť. V opačném případě bude dědictví probíhat opět v rámci jednotlivých dědických skupin. Úvěry a hypotéky je ovšem nutné splácet i nadále – od okamžiku úmrtí až po skončení dědického řízení. O úmrtí dlužníka je nutné finanční instituci informovat ihned společně s doložením úmrtního listu. Po skončení dědického řízení je pak možné úvěr do určitého časového horizontu doplatit. Banky přistupují k jednotlivým případům velmi individuálně a vždy se snaží vyjít pozůstalým vstříc – zejména v případech, kdy by třeba pozůstalí neměli na měsíční splátky. Takové situace se řeší např. restrukturalizací úvěru, individuálním splátkovým kalendářem apod.
Situace při úmrtí v rodině je velmi nepříjemná a náročná. Je proto lepší být na různé životní situace připraven a vědět, jak postupovat v řešení možných problémů. Nevíte-li si vy sami rady, není nic jednoduššího než se obrátit na odborníky – třeba vašeho finančního poradce, který vám velmi rád pomůže a poradí.
Comentários